Proč mít k podcastu web a rozesílat mailing

Proč mít k podcastu web a rozesílat mailing

Když člověk začíná s novým projektem, je výhodné být plně soustředěný hlavně na práci na samotném obsahu. Opakovaně se mi potvrdilo, že pokud jsme množství času věnovali zbytečnostem jako posouvání pixelů v logu, nebo piplání barevnosti, projekt se nevyvedl s daleko větší pravděpodobností, než když jsme všechno soustředili do tvorby podstaty.

Když jeden jde na tvorbu „srdcem,“ spoustu zbytečností nechává na později.
V případě podcastu je to nejpodstatnější vydávání skvělého obsahu a pravidelnost. Aby to šlo co nejlépe s vydáváním epizod pomáhá spousta nástrojů, které dovedou práci zjednodušit.

Pro podcastování je důležitý spolehlivý podcastový hosting, tedy místo, kam mohu umístit svoje soubory (o tom, že soubory se nenahrávají do iTunes nebo na Spotify jsem psal už jinde). S nástupem jednodušších a jednodušších nástrojů pochopitelně spousta z těchto hostingů generuje za uživatele téměř všechno, posílá data do jednotlivých podcastových seznamů, s trochou nadsázky se dá říct že za chvilku už bude za tvůrce i nahrávat (což mimochodem v angličtině už v jisté podobě „existuje“).

Jeden si tím trochu kope díru v podobě závislosti na platformě. Jak jsem povídal: závislost na platformě vás může připravit o všechno.

Přehrát epizodu na iTunesSpotify

Jak s takovou závislostí bojovat?

Mít kontrolu alespoň nad částí ekosystému, ze kterého se k mým posluchačům dostávají informace.

Právě totiž závislost na službě, která za mě bude řešit úplně všechno může být velice zlým pánem. Podobně, jako Jörg v epizodě ze dne na den došlo k demonetizaci YouTube jeho kanálu a to i přesto, že YouTube po několik let z jeho tvorby těžil nemalé peníze, může se to stát kdekoli jinde.

Facebook změní podmínky, instagram začne omezovat nový typ obsahu a najednou i vaše tvorba, která se ve skutečnosti toho co je zakázáno dotýká jen okrajově, může skončit na stejné hromádce zablokovaných bez jediné šance na odvolání.

Co to tedy prakticky znamená?

Nesnažit se všechno nechat na systému a pokud ano, vědět jak dělat ty věci co dělá za mě „ručně.“ Příkladem může být právě zmiňovaná distribuce nových epizod do podcastových seznamů. Abych mohl třeba ve Spotify změnit zdroj pro přijímání aktualizací, potřebuju mít přístup k e-mailu, který je uvedený v XML RSS feedu. Někteří poskytovatelé mohou takový přístup omezit, nebo umožnit jen za speciálních podmínek. Pokud si pak nenachystám všechno potřebné dopředu, taky se mi může stát, že se podcast na několik týdnů „vypne.“ Sledoval jsem pláč několika lidí v Americe, kdy si dopředu nesestavili seznam věcí co musí před přesunem nachystat a pak je překvapilo, že pro přenesení podcastu vlastně potřebují staré přístupy (které již byly tou dobou po vypovězení smlouvy nenávratně ztracené).

Mít kanál nad kterým mám kontrolu - mailing

Tady všechno svědčí pro mailing. Seznam e-mailů se dá z takových služeb snadno exportovat, a pokud si ho budu pravidelně zálohovat „mimo“ mohu poskytovatele mailingového řešení snadno změnit i v případě, že se rozhodnu od stávajícího odejít, nebo mě vyhodí (pokud mě vyhodí, potřebuji mít tu zálohu, nebo jsem v háji úplně stejně jako bez ní).
Mailing je stále populární. Důležité je ho nebrat jen jako „avizo“ na nové epizody, ale přidat k tomu něco navíc. Takže ještě jednou, nenapsat do zasílaného e-mailu kratší či delší verzi: „Na webu najdeš novou epizodu/něco jiného“ ale rovnu vrazit celý ten podstatný obsah do těla zprávy, abych měl chuť stále odebírat. Když k tomu bude i něco navíc, co na webu není, tím lépe.

Z tohoto důvodu jsem trochu skeptický z dlouhodobé udržitelnosti Facebookových chatbotů, protože vzhledem k narůstající averzi lidí k Facebooku je otázka, jak to bude dlouhodobě fungovat a jestli se taky ze dne na den nezmění podmínky a ze skvěle fungujícího nástroje se stane další mrtvý kanál.

Mít vlastní doménu

V nejjednodušším základu to znamená, mít doménu II. řádu (tedy něco jako klekani.cz) registrovanou sám na sebe, na moji e-mailovou adresu kterou opečovávám jako „oko v hlavě.“ Tedy že využívám všech zabezpečení, aby mi někdo neukradl heslo a nebo násilně nepřevzal přístup. To ale platí úplně všude! Ne jen pro e-maily.


Na mojí doméně se totiž často dají provozovat právě profily či automaticky generované weby z podcastových systémů. A nebo alespoň — mít na doméně přesměrování, které na ten generovaný web odkazuje. Daleko lepší a zajímavější však je něco drobet náročnějšího, ale s lepšími možnostmi práce s mým publikem.

Mít vlastní web

Je to taková nadstavba nad doménu. Kromě toho, že může popisovat projekt a dávat vědět o nových epizodách může posloužit i jinak.
Psaní novinek, věcí ze zákulisí a souvisejících myšlenek je skvělý způsob jak den za dnem, týden za týdnem pomáhat dohledatelnosti a připomínat existenci mého projektu co největšímu počtu lidí. Na mém webu mžu mít eshop a prodávat tam nějaký merch, pro podporu tvorby. Nebo rovnou nabízet přístup do soukromé sekce, třeba s dalším obsahem, kurzy nebo bonusovým materiálem.


Proč za tímto účelem nemluvím o Patreonu? Protože pokud to myslím vážně, Patreon a jemu podobné služby si ukousnout nemalé procento z peněz, které mi moji fanoušci posílají.


Zase je to něco za něco. Na začátku je pomoc Patreonu vítaná. Problém ale je, že jeho provozovatelem je zahraniční společnost a abych mohl legálně peníze z Patreonu dostat, musím si založit živnosťák (nebo mít firmu), ale hlavně i v případě živnosťáku musím vyřešit nemalé množství byrokratických výzev.
Na svém webu sice nějaké peníze dám za jeho provoz, al od určité velikosti se mi to může vyplatit mnohem víc. A zároveň, zase nebudu rukojmím další platformu, kterou Patreon je.

Jako všechno v životě, i podcastování je souborem rozhodnutí a kompromisů. Vždycky si potřebuju zvážit přínosy a zápory každé taktiky. Kreativní tvorba je cesta. Každý den se na rozcestí rozhoduju pro jeden směr a ten pochopitelně můžu každý den upravovat tak, aby to odpovídalo mému aktuálnímu cíli. Je lepší být ve střehu a raději o krok napřed, než potom hasit průšvih vyplývající z vyhození z platformy/sociální sítě/služby, kde mám soustředěnou většinu publika.

Nemusím dělat všechno zmíněné. Měl bych ale mít krizový plán pro případ, že mi přes noc zmizí některý z účtů nebo část služeb. Důvodů může být spousta. Třeba i technická chyba. Systémy jsou sice dnes zálohované dostatečně, ale někdy „to spadne i Amazonu, Googlu nebo Facebooku.“ Už se to v minulosti párkrát potvrdilo.

A závěrem ještě pozor na jednu věc. Pokud se rozhodnete dělat svůj podcast a nějaká produkční společnost či agentura vám slíbí, že vám pomůže s propagací a zpracováním, dejte si setsakramentsky pozor na smlouvu. Taky se vám může stát, že až se pohádáte a budete chtít se svojí tvorbou odejít jinam, producent vám jen taktně naznačí, že jste podepsali plnou kooperaci a z odchodu nebude nic. A nebo vás oškube do posledího peříčka. To se stává i ve velkém byznysu profíkům.

Pokud se ti podařilo dočíst až sem, ale zmíněnou epizodu ještě nemáš poslechnutou, vážně doporučuju ji pustit. Je v ní pár dalších tipů co by se ti mohly hodit.

Přihlásit k odběru novinek z #PodCarou se můžete zde (při zaškrtnutí políčka).

Chcete poradit? Můžete si vyzkoušet konzultaci bez rizika.
Neznáš mě? Poslechni si pár dílů.